Leden 2007

Blázním... :o))

23. ledna 2007 v 19:47 | Jackie |  Videjka :o)
Tak. Jak už to vypadá delší dobu, moje podezření se potvrdilo... :o) Já jsem totiž absolutně šílená!!! Jak jsem na to přišla? Podívejte se třeba na tohle video... Člověk, co zpívá tuhle písničku, je jeden z mých nejneoblíbenějších. Nemám ráda její ukňouranej hlas, přeslazený písničky a vůbec... Ale tohle video je prostě ukázka mý naivity... :o))) Já bych totiž strašně chtěla, aby všechno končilo takhle... Happyendem... Aby každej dostal to, co si fakt zaslouží, dobrý se měli dobře a ty špatný špatně... Asi je to vážně už choroba, ale kdykoliv vidim něco, co takhle dopadá, cejtim poskočení srdce... Prostě ten pocit, jak si něco strašně přejete... :o) Nevim, jestli nebo do jaký míry mě chápete, ale to je jedno... Příběh v tom videu se mi prostě líbí, i když to přerušuje ONA tim svým kroucením, což si taky mohla odpustit... :o))) No, tady to máte a já vás varuju... Trošku už mě přece jen znáte, takže když vám řeknu, že je to jen jedna z mejch přestřelenejch úchylek, neberte to na lehkou váhu!! :o)

Hláška!!! :o)

22. ledna 2007 v 20:14 | Jackie |  Ankety
Tak... :o) Mám ještě trošku času, takže přidám ještě takovou malou anketku... :o) Jejím úkolem bude připomenout ty nejlepší hlášky z Harryho Pottera. Ať už z knížek nebo z filmu... :o) Můžete psát jakoukoliv vás napadne, nebo jen tu svoji nejoblíbenější... :o) Pro inspiraci přidám tu, která uvízla v paměti mě... :o))) Moment, skočim pro knížku, aby to bylo přesně... :o))) Je to ze šestky, když Harry začne čerstvě chodit s Ginny. Kapitola "Náhodně vyslechnutá jasnovidka", řádek devět... :o)
"Člověk by řekl, že si najdou pro své drby a tlachání nějaké lepší téma," poznamenala Ginny, která se usadila ve společenské místnosti na podlaze, opírala se Harrymu o nohy a četla si v Denním věštci. "Tři útoky mozkomorů v jediném týdnu a Romilda Vaneová je zvědavá akorát na to, jestli máš na prsou fakt vytetovaného hipogryfa."
Ron s Hermionou vyprskli smíchy, Harry je ale ignoroval.
"Cos jí řekla?"
"Nakukala jsem jí, že tam máš maďarského trnoocasého draka," odpověděla Ginny a lenivě otočila stránku novin. "To je víc frajerské."
"Díky," ušklíbl se Harry. "A cos jí řekla, že má za tetování Ron?"
"Trpaslenku, ale neřekla jsem, kde ji má..."
Tuhle pasáž miluju... :o)) Když sem v ráži, tlemim se tomu třeba po milionkrátý!!! :o))))

Jen kvůli úkolům! :o)

22. ledna 2007 v 19:44 | Jackie |  ...Jednou to přijde... :o)
Tak... :o) Po krátké pauze, co tady nepřibývaly články, konečně přidávám první pokus o povídku (zdůrazňuji slovo pokus :o)) do rubriky Jednou to přijde... :o) Je to taková hovadina, berte to tak, že to bylo napsaný rychle a jedním dechem, tudíž to nemůže být vysoko na žebříčku kvality... :o) No, mělo to bejt vtipný...aspoň trošku... Prostě oddechovka, žádný drama... :o) No, končim s tim kecáním, tady to máte! :o) A chci aspoň pár komentářů... :o)))
***
"Ale proč zrovna Ernie? Doteď jsem ho měl docela rád... Ale jen doteď! Co si vůbec myslí? Všem musí bejt absolutně jasný, že chtěl jen upoutat pozornost. Proč by jinak přišel uprostřed večeře, aby ho všichni viděli? A vlastně... Proč...proč by chodil zrovna za ní? Na škole je tolik HOLEK a on jde za ní... A proč, proboha, ona souhlasila? To taky chtěla dělat zajímavou? Je to směšný..." čertil se Ron, snad už po padesáté ten den a nevnímal ani kamarádovy oči obrácené v sloup.
"Rone, proboha, přestaň už. Jestli ti to vadí, tak si dojdi za ní..." snažil se Harry aspoň na chvíli zavřít kamarádovi pusu... Bez úspěchu.
"Mě to vůbec nevadí. Mě je úplně jedno, co si dělá. Ty to říkáš, jako kdybych žárlil! A proč bych měl jako žárlit? Když je úplně pitomá a nevidí, že ji chce jen využívat, je to její problém."
"Jo, jasně... Ernie ji bude určitě využívat... Třeba aby za něj psala úkoly, viď... Prosimtě, nech už toho. Mluvíš o tom bez přestání už od včerejší večeře, ale že bys něco udělal, to ne... Tak ji chudinku aspoň varuj, když víš, co na ni Ernie ,šije' " řekl Harry na půl pusy kamarádovi. Pravda ale byla, že už vůbec nevnímal, co mu Ron říká. Jeho odpovědi byly v podstatě automatické...
Když však ihned nezaslechl popravici rozhněvanou odpověď, donutil se otočit hlavu směrem, kde ještě před chvílí stál jeho nejlepší kamarád. Jediné co viděl byla čupřina zrzavých vlasů mizejících za rohem...
***
"Já, že nic neudělám... To ještě uvidí, co já udělám..." bručel si Ron sám pro sebe, když se skloněnou hlavou utíkal do nebelvírské Společenské místnosti. Hodlal jít rovnou za Hermionou, když vtom do někoho vrazil...
"Sorry," zabručel, aniž zvedl hlavu.
"No Rone, to nebylo moc galantní," okřikla ho dívka, která se sbírala ze země.
"Hermiono..." zarazil se Ron. "Promiň, nevěděl jsem, že to jsi ty. Kam vlastně jdeš takhle nastrojená?" zeptal se podezřívavě při pohledu na její tílko, lehký rozepnutý svetřík a krátkou sukni sotva zakrývající její nohy do poloviny stehen. Ale moc hezký nohy, pomyslel si Ron. Vzápětí divoce zatřásl hlavou, aby svoje nežádoucí myšlenky zapudil.
"No... Totiž... Mám se sejít s Erniem. Chtěli jsme se jít projít..." odpověděla Hermiona. Moc nadšeně se ale netvářila.
"Ale Hermiono, přece s ním nemůžeš jít... On je moc... Moc..."
"Hodný, chytrý, vtipný, hezký a navíc galantní, což se o všech říct nedá?" zeptala se Hermiona se zdviženým obočím. Když viděla, že Ron už jí nemá co říct, pokračovala dál v přerušené cestě.
Ronovy byly v hlavě slyšet rychle šrotující kolečka. Přece ji nemohl nechat jen tak odejít. Ale co mu vlastně bránilo v tom, aby to udělal? Proč mu tak vadilo, že měla jít na rande s Erniem?
"Hermiono! Nemůžeš s ním jít! On...on...tě chce jen využít!" vypustil z pusy první, co mu přišlo na jazyk. Vzápětí si uvědomil, co řekl za kravinu... Tohle si vymyslel jen jako obhajobu, proč vlastně do toho chce zasahovat...
"Rone, co to plácáš? Proč by..."
"Kvůli domácím úkolům!" vykřikl Ron. Oba dva se zarazili, pak se ale Hermiona rozesmála, zaťukala si na čelo a odcházela.
Rone! Kruci, přemejšlej! Já vim, že to často neděláš, ale teď to prostě musíš zkusit...
***
"Hermiono?" ozvalo se těsně za jejími zády. Jako na povel se otočila, aby vpadla do náruče Rona Weasleyho. Rychle, než stačila cokoliv udělat, nebo než si to on stačil rozmyslet, chytil její tvář do dlaní a přitiskl svoje rty na její. I kdyby ho v další chvíli měla umlátit, hodlal si tenhle okamžik do sytosti vychutnat. O to větší bylo jeho překvapení, že se ani nehnula... Ba naopak, ještě více se k němu přitiskla a obtočila svoje ruce kolem jeho krku. Pomalu pootevřela ústa a připojila do hry jejich jazyky...
***
O pár metrů dále bylo za sochou hrbaté čarodějnice vidět dva schované stíny. Tiše si špitaly a smály se.
"Ale že se nám to povedlo, Ernie!"
"To jo, vždyť ten hňup by se nikdy neodhodlal... Ale dobře jsi to vymyslel, Harry."
Následovalo tiché plácnutí do dlaní a dvoje kroky vzdalující se od líbajícího se páru, který je stejně v tu chvíli nevnímal... Jejich smysly se soustředily jen na nekonečné spojení mezi nimi...

Drabble pro Siriu :o)

18. ledna 2007 v 19:29 | Jackie |  ...Drabbles :o)
Tak. Přináším další drabble, který mi byl zadán... :o) Téma se mi strašně líbilo a i když jsem nemusela, stejně jsem to zase a znova zmístila do prostředí Harryho Pottera... :o) No, to téma mi sice dalo trošku zabrat, zvlášť to pak zkrouhnout do sta slov, ale je to tady... :o) Výsledek posuďte sami... :o) Jinak téma bylo Já nejsem blázen! a kupodivu se mi z toho podařilo udělat spíš takovou smutnou záležitost... Čemuž já se snažím vyhýbat... :o) No, ale výsledek snad stojí za zveřejnění.. :o) Tak to pořádně posuďte a napište mi do komentářů vaše hodnocení!!! :o)
***
Zelené světlo… Poslední co viděl - dva paprsky zeleného světla. Jeden, vycházející z jeho vlastní hůlky, zapříčinil, že tělo jeho největšího rivala padlo k zemi bez života. Lord Voldemort byl mrtev. Druhý paprsek mířil přesně opačným směrem…
"Vstávej, lenochu! Nachystáš snídani!" probudilo chlapce ležícího v přístěnku pod schody.
"Já nejsem blázen!" křičel tentýž chlapec připoutaný k lůžku sanitky. "Pošlete sovu Brumbálovi! Nebo na Ministerstvo kouzel! Oni vám poví, že nelžu!"
"Jistě, chlapče. V jedenácti mají děti velkou představivost," odpověděl člověk v bílém plášti.
"Jen si ho odvezte," zahřměl Vernon Dursley. "A my si zajdeme do Zoo. Dudlánek má přeci narozeniny…"

Moje téma!!! :o)

18. ledna 2007 v 19:21 | Jackie |  ...Jednou to přijde... :o)
Tak. Asi za to může Blanch se svojí posedlostí slashem Harry x Draco, že jsem se rozhodla, že si taky přivlastním nějaký téma... :o) Víte, napadlo mě, že by nemuselo bejt marný vzít si nějakou věc, ke který se toho dá dost napsat a něco s tim udělat... :o) Abyste pochopili o čem mluvim... Vybrala jsem si téma.........chvilka napětí.........jak se dali dohromady Ron a Hermy... :o) Přijde mi, že by se to dalo dost dobře rozvýst... :o) Prostě vymejšlet různý varianty, vtipný, tragický nebo prostě jednoduše romantický a všechno to sem házet... :o) Kdo ví, třeba se v něčem trefim a objeví se to v sedmičce... :o) Ale to si zas moc fandim... :o) No, zajímalo by mě, jak se k tomu stavíte vy, jestli byste to brali a jestli by vás to vůbec zajímalo!!! :o) Připomínky pište prosím do komentářů... :o)

Mám novej blog... :o)))

16. ledna 2007 v 20:40 | Jackie |  Odkázky
Nevim, co mě to popadlo, ale měla jsem chuť na změnu... Něco jinýho, než co je tady... Je to blog o mě, moje úvahy a o tom co mám ráda... Budu se snažit to tady nezanedbávat, ale všechno nový láká člověka víc než to starý... :o) Tak se případně omlouvám... :o) Blog najdete na adrese http://jjackie.blog.cz a budu moc ráda, když se tam podíváte, napíšete nějakej komentář... :o) Jinak, zakládala jsem ho dneska, tak tam je jen pár článků, ale budu se snažit, aby rychle přibývaly... :o)

Drabble pro Marrill

15. ledna 2007 v 18:03 | Jackie |  ...Drabbles :o)
Tak... :o) Jak už jsem říkala, měla jsem docela dost časů si rozmyslet a taky napsat pár Drabblů. Sice mi to žralo čas, kterej jsem měla na psaní ODSky, ale aspoň je to něco na odlehčení... :o) No, nicméně si na ODSku budete muset počkat, ještě to nemám úplně dopsaný... :o) Ale budu se snažit! :o) No, takže tohle je Drabble pro Marrill. Téma se mi moc líbilo a chtěla jsem něco, co tady snad ještě nebylo... :o) Snažila jsem se, ale se sto slovama toho člověk moc neudělá... :o) Každopádně, máte to tady, tak buďte zlí a pořádně to okomentujte!!! :o)
Proč má Brumbál rád citronovou zmrzlinu?
"Máti, dneska jdem s Angelinou pařit. V klubu hraje jedna jazzová skupina. Prosimtě, kams mi zas zahrabala moje sako z dračí kůže?"
"Albusi? Ihned se vrať! Nikam nejdeš! Budeš pěkně ve svým pokoji! Tady máš zmrzlinu, třeba se ti po ní nebudou tolik zapalovat lýtka a trochu tě zchladí!" zahřměla paní Brumbálová. O dvě vteřiny později už její syn seděl na posteli ve svém pokoji s citrónovou zmrzlinou na klíně a vůbec si nepamatoval na nějaký koncert… Ostatně jako vždycky…
O PADESÁT LET POZDĚJI…
"…asi proto ji mám rád… Připomíná mi mládí a svobodu. Jen vědět proč…" zamyslel se Albus Brumbál.

Ahoj! :o)

14. ledna 2007 v 16:15 | Jackie |  Moje žvásty... :o)
Tak. Hned jak jsem tenhle článek začala psát, mě napadlo, jestli si to vůbec někdo přečte... Přeci jen ta "pauza", kterou jsem si udělala, byla docela dlouhá. Chtěla bych vám vysvětlit, proč vlastně... :o) No, jednak můj neustálej nepřítel Čas přišel s novejma zbraněma a uštědřil mi velkou ránu přímo do žaludku... :o) Ale to je jinej příběh... :o) Hlavní příčinou toho, proč jsem přestala přidávat nový věci bylo, že jsem tu pauzu strašně potřebovala. Ještě před tím jsem sem chodila každou volnou minutu, až to bylo neúnosný... A úplně mě to znechutilo. Musela jsem se přenýst přes to období, kdy bych sem chodila jen z nutnosti. Věřte mi, že by to nepřinášelo potěšení ani mě, ani vám. Ale mám dobrou zprávu, hodlám se vrátit!!! :o)
V dobu mý nepřítomnosti jsem aspoň trošku přemýšlela... Napsala jsem pár Drabblů a taky píšu další kapču ODSky.... :o) Snad vám to udělá radost, i když díky mojí náladě to tak úplně optimistická kapitola nebude... :o) No, to sami uvidíte... :o)
Další, co bych chtěla, je něco k vzhledu blogu... Určitě jste si všimli novýho záhlaví... :o) Je tam na počest všech lidiček, kteří mi dali sílu znova se do toho položit... :o) Tímto bych jim chtěla moc poděkovat!!! :o) Jsou to lidi, který už znám "douho", dá-li se to tak říct, a bez nich by to bylo fakt o dost těžší! :o) Význam tohohle záhlaví je následující - ke každému jsem přiřadila jednoho člověka z HP, kterého mi něčím připomíná. Vlastnosti tam máte napsané (doufám, že to přečtete). :o) Snad se nebude nikdo zlobit, protože takhle já vás vidím podle toho, co si s vámi píšu... :o) Zároveň bych moc chtěla poděkovat Colorce, která mi pomohla s těma obrázkama... :o) Byla bych bez ní úplně bezradná!!! :o)
No, to už by snad bylo všechno... :o) Snad vás to potěší... :o) Mám vás ráda a těšim se na novou fázi tohohle blogu... :o)

Dotázek...

4. ledna 2007 v 11:03 | Jackie |  Ankety
Tak... Jak jste si všimli, jsem zpátky... :o) Musim říct, že hory byly fajn. Dokonce i sníh napad, což jsem při mým štěstí absolutně nečekala... Pár dnů jsme jezdili na prkně, pak začalo pršet a všechno bylo v háji... Silvestr jsem si taky užila, bylo to docela správný... Co váš Silvestr?
Jinak, bylo zvláštní, že za celou tu dobu, co jsem si tam užívala, jsem si na svůj blog skoro nevzpomněla... Pár z vás mi chybělo, vaše blogy, komentáře a vůbec všechno okolo... Když jsem přijela, hned jsem se sem šla podívat, že si třeba něco přečtu, ale ono nic... Takovej nezájem o tyhle stránky ve mě vyvolal vlnu vzteku a zklamání. Nechci vám nic vyčítat, vždyť kdo by odpovídal, když mu někdo popřeje hezký Vánoce... Nechci, abyste mi něco psali k týhle části, jen vás prosím, abyste hlasovali v anketě. Podívejte se pod tenhle článek a každej anonymně tam zmáčkněte, co si doopravdy myslíte. Ať už to dopadne jakkoliv, budu za vaše hlasy ráda. Ani v nejmenším se nebudu zlobit, jestli vás to tady omrzelo. Já sama na to taky tolik času nemám, škola a matinka mě plně zaměstnávaj! Takže je to na vás! Rozhodněte o osudu tohohle blogu...